Tření, otevírání a ta vůně

Jak já miluju ten zvuk tření se o sebe. Nebo ten pocit, že je jen moje, u mě doma, a že na ní nikdo jiný příštích pár dnů ani nešáhne. Jak se mi krásně otevírá, pokaždé jinak, pokaždé s pokorou a lehkostí. A co nejdůležitější - jak krásné voní, kdykoliv si ji přiblížím ke rtům. Co bych bez ní v ložnici dělala. 


Ach, ano. Kniha.
Papírová, nutno dodat.

Posledních pár měsíců jsem ale přemýšlela, že si koupím čtečku. Do tramvaje, metra či na delší cestování mi přišla dost praktická. Byly by v ní všechny knihy, které potřebuju, nemusím je tahat, šetřím lesy, je to levnější...

A pak mi přešel přes cestu můj známý, který má malou dcerku Emu (je jí něco přes rok). Ten nakoupil minulý týden na internetu knihy za několik tisíc korun. Samé klasiky, krásnou literaturu. Nakoupil SPOUSTY knih. Prý pro dceru, protože nevěří, že za dvacet let tady papírová vydání Dostojevského a Scotta ještě budou. Už bude vše jen na obrazovkách, s tlačítky. A on chce dcerce dopřát pocit ohnout si Dostojevského, přičichnout k němu, omylem ho u snídaně natrhnout a pak jím nervózně listovat, protože si nepamatuje, na jaké straně skončila. Chce, aby znala to první zlomení obálky a přejetí po hřbetě, aby se lépe četlo, to okamžité nalistování nakonec, aby si přečetla doslov a naštvané zmuchlání přebalu do kabelky, protože jí už zase překáží.

Tu čtečku si nekoupím. Vydržím to pro malou Emu, jako ten poslední čtenář, budu knihy střádat na poličce a budu se s nimi doživotně tahat, ohýbat je, zabíjet s nimi mouchy a stavět si na ně kafe. Budu je oprašovat, nechtěně trhat a mastit, usínat na nich (a slintat na ně), občas je omylem nechám na stole a rozcupuje mi je pes. Ano. Budeme žít spolu.

A pak do nich doroste Ema a já jí je všechny dám. Teda. Půjčím. A ona si pro ně bude muset přijet a popovídat si se mnou - a ne jen si je stáhnout z internetu a zaplatit kreditní kartou. A uvidí na nich všechny ty ohnuté stránky a skvrny od vína a kafe. A udělá jich tam ještě daleko víc.

Jak chcete tomuhle konkurovat se čtečkami, vážení?

2 komentáře

  1. Přesně chápu, co tím chceš říct a souhlasím..

    OdpovědětVymazat
  2. Nejsem si jistá jak vůbec někdo může tvrdit, že se kniha vyrovná nějaké čtečce... Mít knihu je prostě božské, jednou bych chtěla mít obří knihovnu, plnou těch nejúžasnějších knih...

    OdpovědětVymazat

© #FF69B4 Panda
Maira Gall