Jděte vždy dál než jednu míli

Z přednášek antropologie si pamatuji několik silných příběhů. Jeden z nich je příběh o mílovém právu. Když římské vojsko procházelo územím, mělo právo požádat vesničany, aby jim jednu míli nesli náklad. Právo jedné míle.




A tak se sešel vesničan a voják a vesničan opustil pole, vzal na záda náklad a šel. A šli míli. Vesničan šel dál. Říman se v duchu pousmál, jak je místní hloupý, neumí počítat, nepozná míli, nic mu říkat nebudu, jen ať to nese dál.
Dvě míle, vesničan stále nese náklad. 
U třech mílí Římanovi došlo, že to už nemůže být tím, že vesničan neodhadne míli. Bylo jasné, že mu náklad nese dobrovolně. Začal se ptát, nejdřív vesničana a potom sám sebe.

Nezištná pomoc a láska vyvádí lidi ze sociálních rolí. V ten moment, kdy si Říman uvědomil, že vesničan nese náklad z vlastní vůle a touhy pomoci, před sebou najednou nestáli Říman a vesničan, ale dva lidé. Stírání sociálních rolí je cesta k pochopení a souznění.

Ta míle může být cokoliv. Pro každého je jedna míle něco jiného, jinak dlouhá, jinak náročná. Ale pro všechny z nás je stejně těžká.

Minulý rok jsem se rozhodla, že ve svém okolí nebudu mít lidi, kteří nejsou ochotni překračovat jednu míli. Kteří dělají jen to, co musí.

Protože přátelé by pro vás vždy měli překročit minimálně jednu míli. 
Ne-li s vámi jít na konec cesty.
Stejně jako vy pro ně.




7 komentářů

  1. NESOUHLAS! :) Co když byl ten vesničan jen vychcanej a chtěl si ušetřit dřinu na poli... No jen si představte tu krásně bezstarostnou procházku X mil nazpět do vesnice. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Nechýba ti v tejto vete sloveso? Bylo jasné, že mu náklad dobrovolně.

    Inak pekné! Vždy poteší :)

    OdpovědětVymazat
  4. Kristíno, opraveno, díky za upozornění! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Co se dělá od srdce, je vždy silné .. krásný článek :)

    OdpovědětVymazat
  6. Miluju tvé články, vždycky se u nich musím usmívat :)

    OdpovědětVymazat

© #FF69B4 Panda
Maira Gall