Řeznictví

V pátek jsem byla s přáteli v klubech na Stodolní. Poprvé v životě. Prý se to musí vidět a zažít! Byla jsem připravena na to, že se tam budu cítit stará, že si opět uvědomím, že mám blíž k třicítce než než k dvacítce. Byla jsem připravena na to, že to budu muset maskovat. Byla jsem připravena na možnou variantu, že se se mnou mladíci budou druhý den chlubit ve škole. A ne v práci. Že budu dívkám na toaletách držet vlasy nad mísou a zodpovědně půjčovat mladíkům kondomy.

Chodila jsem noční Stodolní, sem a tam, tak slušně oblečena, že se o mě pohledy všech mladých samečků jen odrážely a dopadávaly na přilehlé dívky. K typické stodolní ženě mi chybělo asi 50g makeupu, vysoké podpatky, třpytky, dlouhé nalakované nehty, hlasitý smích, pokulhávající chůze (značící evidentně sexuální dostupnost)... Zkraťme to. Spojoval nás jen menstruační cyklus. Při jejich váze možná ani ten ne.

Z meet-marketu se stal meat-market. Večerní řeznictví. Muži už nejsou na lovu, ale sbírají po lese zastřelené srny, v některých případech už i naporcované. Chodí podél regálu a ukazují si, který kus masa chtějí. Zjednodušená matematická rovnice: voní/nevoní, chutná/nechutná, líbí/nelíbí. Živočišný minimalismus. Berou flákoty z polic a odtahují si je do doupat. Trochu poválet v ústech a ráno se probudit a nevědět, jestli je bolí žaludek z telecího nebo jehněčího.

Odtrhu se od skupiny a stojím frontu na baru. Plně si uvědomuji, že ale na kartě nemám tolik peněz, abych promilově dohnala osazenstvo. Venku se marně několik Poláků snaží nacpat slevovou kartičku místní drogerie do bankomatu. Problém vidí v tom, že si špatně zapamatovali PIN. Ženy se klátí ulicemi do dalšího baru a svalují svou chůzi na sníh a vysoké podpatky.

Sex je tu něco, co se ženě přihodí, když se nechtěně usměje.

Kráčím mezi postřelenými srnami na tramvaj. Už projely tři. Pozoruji stále okolí. Koukám na svůj odraz ve skle dveří.

Ne. Nejsem stará.
Jen hledám vegetariána.

20 komentářů

  1. Krásný popis "ulice, která nikdy nespí". Jo, lesk zašlé slávy pomalu bledne a z míst alternativní a kvalitní zábavy se nám stalo doupě neřestí ukryté pod pozlátkem historie a slavného jména.

    OdpovědětVymazat
  2. Je mi z toho hrozně těžko a hutně. Skvěle napsané. Mám poděs ze sexu, když se nechtěně usměju...

    OdpovědětVymazat
  3. naprosto dokonale napsané!!!!!

    OdpovědětVymazat
  4. krásná ukázka toho jak to v dnešní době vypadá. Je to velmi těžké v dnešní době pro toho, kdo není "masožravec" jak napsala tahle paní autorka.

    OdpovědětVymazat
  5. Praha, Brno, Ostrava, New York... Všude je to stejné. Pak ti zvedne náladu, když tvá máma na prahu padesátky sbalí na diskošce mezi "all the plastic people" třicátníka, který se líbí i tobě!

    OdpovědětVymazat
  6. Skvěle napsany. Tedy komentar od Mlade damy z výlohy. Vsude je to stejné. A je normální, že dnešní mládež baví jinak.

    OdpovědětVymazat
  7. PS: tedy Panda samozřejmě taky skvěle napsáno. Jen ta pointa mi přijde mířená špatně. Kdyby tam byly samé holky, co čtou Marianne a život jim začal až ve 30, tak je povzdech namístě. Ale hledat spřízněné "vegetariány" mezi 15-20 letými kluky/holkami mi přijde principiálně špatně.

    OdpovědětVymazat
  8. body! jeden z nejlepších článků. sdílím tvůj názor.

    OdpovědětVymazat
  9. hezky napsané :) já tam chodím jen na kebap, a to stejně většinou přes den (ano, i proto, abych TOHLE nemusela potkávat) :))

    OdpovědětVymazat
  10. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  11. nerikej mi, ze sis nevsimla, kolik kultury v te ulici je! koukas jenom po zenskych a vubec nevnimas prave hodnoty :D :D http://goo.gl/z5CZ54

    OdpovědětVymazat
  12. Taky sdílím naprosto tvůj názor...byla jsem tam asi 3x a pokaždé jsem se tam cítila stejně. Jako ty :-))

    OdpovědětVymazat

© #FF69B4 Panda
Maira Gall