Neodlíčené víkendy

Vztahy jsou pro ženy daleko náročnější než pro muže. Obzvlášť těch prvních pár týdnů. Přežít víkend ve dvou je pro ženu vyčerpávající úkol. Sedíme v pondělí v práci a jsme úplně vyřízené. Zatímco single žena přijde po lehčí kalbě, ale odpočatá, čerstvě zamilované dámy potřebují další víkend.



Jak to v sobotu vypadá u single ženy:


RÁNO
Budím se kolem jedenácté. Mám ze sebe radost: probudila jsem se doma a moje kocovina není tak strašná, jak jsem čekala. Smyju si včerejší řasenku a na záchodě si pročtu novinky na Facebooku. Beru si z lednice dort ze včerejška a vracím se do postele.

DOPOLEDNE
Jdu si číst, v pauzách mezi kapitolama si píšu s deseti přáteli o včerejším večeru. Když mě to přestane bavit, vyřizuji na tabletu mejly. Jdu si zaběhat a nalakuju si nehty.

ODPOLEDNE
Jdu s kámoškou na oběd. Z oběda jsou dvě flašky bílýho. Voláme si s babičkou. Hovor trvá 5 min, z toho 4 minuty probíráme počasí v Praze.

VEČER
Jdeme s bandou do kina. V posteli jsem do půlnoci a dospávám včerejšek. Když si vedle sebe naskládám všechny polštáře, co doma najdu, připadám si, jako kdyby vedle mě někdo usínal.




Jak to v sobotu vypadá u čerstvě zamilované ženy:


RÁNO
Přespává u mě. Máme budík na desátou, jsem ale pro jistotu vzhůru už v osm. Potichu se vykradu do koupelny. Rychle si poupravím make-up, který jsem si nechala nanesený přes noc pro případ, že by ho něco vzbudilo dřív než mě. Stříkám si do vlasů trochu meruňkového séra, čistím si zuby, natírám se krémem, kloktám ústní vodu, hledám deodorant, ještě trochu přeláknout ofinu, všechno to stihnu za deset minut, aby si náhodou nevšimnul, že nejsem v posteli. Absolutně potichu vklouznu zpět pod peřinu. Čekám, až se vzbudí. Zvoní budík. Protahuju se a dělám, že jsem se zrovna vzbudila. Na sex dělám drahoty, on si myslí, že kvůli tomu, že nemám vyčištěné zuby (!!), zatímco mně je jen blbě z hladu, protože jsem vzhůru už dvě hodiny.

DOPOLEDNE
Jdu se podruhé umýt, aby si nemyslel, že jsem prase. Když sedím na záchodě, googlím, jak se dělají croissanty. On leží v posteli a čte si nějaký časopis. Po hodině nesu nakonec lívance, protože Google je úplně debilní, při představě, jak jsem s nima zasrala kuchyň, mi ani nechutnaj. Jemu ale chutnají děsně, říká, že jsem nejlepší na světě, což ještě utvrdím nabídkou, jestli si nechce dát dlouhou sprchu. Je přece sobota! Důraz kladu na slovo dlouhou. Souhlasí. Když je ve sprše, uklidím byt takovou rychlostí, že by to šlo zapsat do guinessovky. Zároveň si zvládnu vyčesat vlasy a nalíčit se tak, aby to vypadalo, že je to rozdíl. Když vypne sprcha, přepadá mne panika, přehazuju svoje šuplíky se spodním prádlem, hledám nějaké kalhotky, které jsou do páru k podprsence, bez odpárané krajky, trčících nitek nebo s kreslenými postavičkami. Nasoukám se do šatů, při rozhodování, jestli budu krásná, nebo v teple, je jarní sukně a silonky jasná volba. Když vychází ze sprchy, ležím na gauči, v póze z obálky mužských časopisů, a nežérně si čtu a dělám, že odpočívám. Ježiš, ty už jsi venku? To byla rychlovka teda!

ODPOLEDNE
Procházíme se romanticky po Stromovce. Dělám, že mi nevadí
- řvoucí děti
- vysportované ženské, co tu běhají
- hovna od psů
- psi
- zima
- vítr
- že se v mých botech nedá chodit.

Snažím se nekoukat po běhajících chlapech. Na oběd jdeme do nějaké restaurace, kde hodinu rozmrzám, kroutím si lokny, sedím vzpřímeně, snažím se nehrát s rukama, řetízkem a naušnicemi. Z toho, jak od rána zatahuju břicho, už mi je trochu blbě. Ty sexy kalhotky mne ničí, zařezávají se do úplně špatných míst. Mám puchýře a ofinu mám z toho větru na úplně jinou stranu než chci, což způsobuje, že si určitě musí myslet, že mám obrovskej nos. Přijdu o otce svých dětí, protože nemám lak na vlasy, sakra. Na jídeláku nerozumím ani jednomu slovu, a spaghetti si dát nemůžu, protože je budu mít všude. Nemůžu pít, protože mám debilní (ale krásnou!!) rtěnku, a tady nemají brčko. Jsem zábavná, milá a naslouchám mu. Předstírám, že je to jeden z nejlepších dnů mého života. Chci zemřít. Volá mi babička. Záměrně s telefonem neodběhnu, ale snažím se, aby si všimnul, jak chápavě a empaticky se jí vyptávám na vše, co ji trápí, povídáme si asi 30 minut, občas roztomilým gestem naznačím, aby se nezlobil. Nezlobí se. Poté, co položím telefon, mi řekne, že jsem neuvěřitelná. Neuvěřitelný se mi zdá být spíš on, jelikož poté opět navrhne, abychom se šli projít ještě na chvilku.

VEČER
Po další procházce a vínu v nějakém retro baru jsem v deset přišla domů. Jdu si z obličeje seškrabat dvoudenní make-up a rozčesat si lokny. To mi trvá do půlnoci. Do toho mi přijdou tři SMSky od něj, že se skvěle bavil a dlouho takovou sobotu nezažil. Oblepuji si puchýře na nohách a vyřezávám si tanga ze zadnice. Týpek píše čtvrtou SMS, kdy si to zopakujeme. Super, asi budu mít chlapa! A budu mít tohle každej den.


Víkendy zadaných a nezadaných žen jsou vlastně stejné. Stejně neodlíčené. Nezadané ženy se neodličují, protože to po včerejší párty nezvládly. Zadané se neodličují, aby nezjistil, jak vypadají doopravdy.



24 komentářů

  1. Jestli to nějaké zadané ženy takhle praktikují, tak je mi jich opravdu líto. Někdy je lepší být sama sebou. Krajkový prádlo nevlastním, ráno vstávám vždycky později než on a nosím zásadně tenisky. Chlapa mám a dokonce si mě chce vzít. :-) K tomu, aby člověk nebyl vystreslej a v křeči, nemusí být nutně single. Ale beru to s nadsázkou. Článek mě rozhodně pobavil. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. :D ženský to prostě nemají lehký :))

    OdpovědětVymazat
  3. Já to takhle teda mám naprosto přesně! Skvělý článek :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jako maminka a dlouhodobě zadaná mohu doplnit ještě třetí skupinu, ženy/matky v dlouhodobém vztahu.

    Ráno
    nevyspaná, vzbuzená řevem dítěte jenž se tváří jako bezdomovec s prázdným žaludkem a pomačkaným obličejem. Plácnu drahou polovičku a pronesu prosbu o nachystaní snídaně. Ten mávne rukou a řekne "vem si něco z ledničky". Dítě řve, volá starší a já tedy nakonec vstávám. Vlasy hodím do copu, na sebe svetr o dvě velikosti větší, zapínám kávovar a tahám chleba z chlebníku a na talíři přihazuji kostku sýra a salám.
    Dopoledne
    sotva se snědla snídaně, chystá se pomalu oběd. Teda já chystám oběd, děti řvou, mlátí se, dělají bordel. Přítel hledá na telefonu nové aplikace a opět přemýšlí nad rekonstrukcí. Stále nemám vyčištěné zuby a pleť viděla vodu jen při mytí nádobí po snídani.
    Odpoledne
    peru, peču, uklízím, sedím na pc a snažím se sesmolit článek na blog. Konečně jsem se trochu zkulturnila a na obličej dokonce přistála pořádná dávka hydratačního krému. Prádlo dopralo, je třeba jej pověsit. Polovička vstává a pouští se do věšení prádla, které je třeba potom převěsit. Štrudl hotov, rychle jej schovat než se seběhne banda supů, která se schopná se do toho pustit.
    Večer
    štrudl sežrán, hromada nádobí a další várka špinavého prádla, které se u pračky objevilo v okamžiku kdy doprala. Napouštím vanu, bohužel ne pro sebe. Drhnu děti, zbytek nechám na tatínkovi a jdu si zapálit na terasu. Koukám střídavě do zdi a na nebe... Přemýšlím co vše je ještě třeba udělat. Po dokouření jedné, zapaluji druhou... Nalévám skleničku a přeji si ať je pondělí... Sakra, jenže zítra je neděle....
    Zavírám dveře od terasy a jdu smolit nějaké resty, které se na mě valí a nabalují.
    Uvařím jasmínový čaj, hodím sprchu, hodím na sebe noční krém a jdu spát. Na budíku svítí cifra 2:25.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skvělé, Lucy, díky! :D

      Vymazat
    2. kolik že těch dětí máš? :D já jen abych byla připravená :D

      Vymazat
  5. Skvělý článek, pobavil! ;) Ale zdá se, že obligátní zvolání: "Ať už je pátek!" je upřímné jen u dětí školou povinných a singles :P

    http://pradelna.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to je dobrý článek :D Ne že by se ve všem shodoval s mojí realitou, ale do toho, co na mě nepasuje, se dost dobře dokážu vžít! :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Úžasný článek. Jsem čerstvě zamilovaná a tohle je vážně přesný. Děkuji za výborné pocteni.

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělý a vtipný článek, ostatně jako u Tebe vždy. :)
    Naštěstí to tak funguje jen na začátku vztahu, prvních pár týdnů či měsíců, jinak bychom se asi zbláznily.
    A stejně mám pořád pocit, že to děláme hlavně kvůli sobě a ne jim.

    http://horizonty.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
  9. Minule som o tom tiez niekde citala, zevraj dievcata to tak robia ze rano vstanu skor a idu sa hned namalovat len aby ich novy priatel nevidel nenamalovane. Pomyslela som si ze toto snad ani nemoze byt pravda! A zrazu to tu vidim tiez. Mne to pripada uplne chore a nikdy by mi to ani nenapadlo! :D Co z toho clanku beriem je asi to ze sa na toho noveho usmievam, snazim sa pekne obliect a celkovo sa snazim ukazat v lepsom svetle, to ano, ale nejest a byt 24 hodin denne namalovana, to fakt nie!! :) Ale chapem ze ten clanok netreba brat smrtelne vazne, pobavil tak ci tak ;)

    OdpovědětVymazat
  10. O_O a to ty zadané ženy, které tohle praktikují, žijí? Já si obličej čistím a ani se nelíčím. Wau. A probouzím se v tak děsivém stavu, že přijdu roztomilá jako příšerka. A vydávám zvuky jako medvěd. Musí být sranda ráno vstávat s polovičkou dříve než ve dvanáct. :-D

    OdpovědětVymazat
  11. blbý je, když se po propařený noci bojíte ten ksicht odlíčit i samy před sebou :)

    OdpovědětVymazat
  12. Velmi trefně napsané. Vysloveně jsi mi projasnila odpoledne. Po pravdě jsem ráda, že jsem našla člověka, před kterým jsem nikdy nemusela předstírat, že ten super kočičí tvar očí mám i po ránu :D Když vyrážím večer s kamarádkami a líčím se, vždycky se ptá, jestli si zase kreslím ty děsivé oči. Po pravdě, jak přibývají léta, mám strach se večer po párty neodlíčit, protože bych ty oči už taky po ránu nemusela rozlepit. Přeji krásný, snad i odlíčený víkend, ve kterém by se mohl zjevit někdo, kdo tu snídani donese tobě :) Lucie

    OdpovědětVymazat
  13. Tak tohle mě pobavilo, opravdu skvěle napsané! :D :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Tak tohle byla k mé odpolední chvilce s kafem dobrá volba :D

    OdpovědětVymazat
  15. brilantně sepsané! moc jsem se nasmála :)

    OdpovědětVymazat
  16. Bože, ženství mne děsí.. :))) Respektive, co všecko mne ještě nejspíš čeká. :D

    OdpovědětVymazat
  17. Naprosto úžasný článek, tleskám!! :))

    OdpovědětVymazat
  18. Skvělý článek! Já osobně se musím přiznat, že jsem zamilovaná už dva roky, ale moje sobota vypadá jako u single ženy s tím rozdílem, že po boku někoho mám :D.

    OdpovědětVymazat

© #FF69B4 Panda
Maira Gall