3 knihy, díky kterým se konečně stanete slavným spisovatelem

Když se bavím s lidmi, kteří chtějí psát, slýchám stále ty samé pochybnosti. Nemám dostatečnou slovní zásobu. To by nikdo nečetl. To by nikdo nevydal. Mně se múza vyhýbá. Už to přede mnou někdo vymyslel. Neumím psát. Nemůžu přijít na originální zápletku. Nejsem dost kreativní. Nikdo mi za to nezaplatí. Nemám talent.

Jedno si ujasněme hned: Psát neumíte, slovní zásobu nemáte a když Bůh rozděloval talent, vám dal plné rty. Tak a je to venku. Vyložili jsme si karty na stůl. Jste k ničemu a spisovatel z vás nikdy nebude.

Pak se na to ale také můžete podívat z jiného úhlu a říct si: Proč se jako tvůrčí člověk cítím tak mizerně? Není to tím, že se poměřuji s nejlepšími autory, které znám? Není to tím, že se poměřuji jen s nejlepšími knihami, které čtu? Čtu vůbec cíleně špatné knihy?

(poznámka: skvělé Nestereo cvičení: Jděte do obchodu s knihami a požádejte obsluhu, aby vám doporučila tu nejhorší knihu, kterou mají zrovna skladem. Opakujte jednou za tři měsíce.)

Existují tři knihy, které vám vaše spisovatelské sebevědomí spolehlivě zachrání. Mějte je od dnešního dne v mysli a kdykoliv začnete sami sebe shazovat, vzpomeňte si na ně.

Je to knižní série Padesát odstínů šedi, která už zachránila mnoho tvůrčích životů. Proč?
  • Uvědomíte, že nemusíte mít skvělou dobrou slovní zásobu, protože i tak se v originále přiučíte maximálně slovíčkům pouta a bičík. 
  • Zjistíte, že nemusíte vymyslet originální příběh, ale že stačí vzít Popelku a přidat do ní trochu porna. 
  • Naučíte se, že nemusíte být originální, ale že můžete jen lehce přepsat fanfiction Twilightu. 
  • Pochopíte, že popsat dva tisíce stránek vůbec neznamená, že musíte mít dobrý příběh.
  • Zjistíte, že čtenářská masa vůbec nevnímá špatnou stylistiku a že ty opravdové průsery zachrání editor.
  • Vůbec nemusíte umět psát.
  • Konečně vám dojde, že lidi vůbec nezajímá, jestli umíte psát, máte dobrý příběh a slovní zásobu.

Takže cvičení pro všechny kreativce, kteří chtějí psát: jednou týdně, na hodinu až dvě, si sedněte a prolistujte si jeden ze tří dílů Padesáti odstínů šedi. Užijte si to, poctivě a pořádně.

Začtěte se do těch úryvků, usmívejte se, pozorujte, jak vám srdce skáče radostí, protože jste konečně našli třetí nejprodávanější autorku v (anglické) knižní historii, která neumí nic z toho, z čeho máte obavy vy.

A ano, krása je v tom, že to celé ani nemusíte číst. 





Zdroj obrázku: www.her.ie





8 komentářů

  1. Děkuji, článek přišel přesně v pravou chvíli.Hana

    OdpovědětVymazat
  2. Chtěla jsem napsat další příšernou knihu, kterou jsem četla nedávno (a s čistým svědomím musím říct, že radši ani nedočetla), ale zjistila jsem, že jsem z té hrůzy zapomněla i název :D pravdou ale je, že i ve 13ti letech jsem měla mnohem více spisovatelského střeva, než paní, která ji napsala.

    OdpovědětVymazat
  3. Geniální :))) když jsem o těch knihách slyšela ze všech stran, tak jsem se na jeden díl v knihkupectví koukla a stačil mi jeden odstavec, abych se zase pěkně uklidnila :)

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělá inspirace! Z nejhlubšího dna nudy jsem před časem přečetla skoro celou (dál už to doopravdy nešlo) trilogii těchto knih, ale nikdy mě nenapadlo na to pohlížet tímhle způsobem :D

    OdpovědětVymazat
  5. Tento luxusní článek mohl napsat každý účastník blogovacího semináře. My si ale všichni řekli: NE! Stejně to Michelle napíše nejlíp. A ono jo. :)

    OdpovědětVymazat
  6. O nejhorší knihu jsem ještě nežádal (vyzkouším a doufám, že to nebude kniha přání a stížností), zatím jen o nejhlasitěji tikající budík (měla to být vhodná pomůcka k uspávání dětí).
    Když se řekne "padesát odstínů šedi", vybaví se mi vzpomínka na starý dobrý televizor Tesla Pluto a ilegálně přijímaný signál z Rakouska. Jsem rád, že si tuto vzpomínku nemusím kazit četbou. Díky za článek.

    OdpovědětVymazat

© #FF69B4 Panda
Maira Gall